|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Voglová, Andreya ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je nejprve popsat vývoj systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), který vznikl ze systému řešení sporů podle mezinárodní smlouvy GATT 47. Původně se jednalo o systém založený čistě na diplomatických konzultacích bez explicitní právní úpravy, který se přeměnil v propracovaný systém založený na předpisech Světové obchodní organizace. Další částí je popis a analýza současného systému, který se řídí Ujednáním o řešení sporů. Jeho součástí zůstaly povinné konzultace, při kterých se státy mají pokusit o společné vyřešení sporu. Pokud k dohodě nedojde, následuje dvoustupňové řízení před panelem odborníků a případně Odvolacím orgánem. Závěrečnou fází je implementace rozhodnutí. V současné době probíhají jednání o změně a odstranění některých nedostatků systému, zatím však nedospěly ke konkrétním výsledkům. V poslední části je podrobně analyzován případ Banana case III.
|
|
|
Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko-čínských obchodních sporů
Carhounová, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko - čínských obchodních sporů se zabývá vývojem obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou během let 2001 - 2015. V první části nejprve zmíním historický kontext čínsko-amerických vztahů během posledních 50 let do roku 2001, kdy Čína vstoupila do WTO. Poté se zaměřím na hlavní motivy Číny k vstupu do WTO a jaké měl čínský vstup do WTO dopady na obchodní vztahy se Spojenými státy. Ve druhé části se budu stručně věnovat vývoji zahraničního obchodu Číny a USA a mimo jiné nastíním některé strukturální problémy čínské ekonomiky, které brání bezproblémové obchodní výměně se Spojenými státy. Mezi tyto problematické oblasti mezi Čínou a jejími obchodními partnery se řadí například podhodnocená čínská měna, velké deficity obchodní bilance dosahované v obchodě s Čínou, komplikovaný přístup na čínský trh a další. To vše má za následek vznik řady obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou, které jsou často řešeny na půdě WTO. Po stručném nastínění Mechanismu řešení sporů v třetí kapitole této práce, se budu hlouběji věnovat periodizaci účasti Číny na řešení sporů WTO. Během prvních let po vstupu Číny do WTO, členové WTO jen zřídka napadali Čínu v soudním řízení v rámci WTO. Nicméně po skončení pětiletého...
|
|
|
Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu
Jakabová, Katarina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Katarína Jakabová Shrnutí SHRNUTÍ Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu Spory se v současném mezinárodním ekonomickém právu řeší více institucionalizovaným způsobem, než tomu bylo v posledním půlstoletí. Cíle je jasný: dosáhnout lepší vykonatelnosti práva (rozhodnutí) na základě rychlého a efektivního řízení "pod jednou střechou". Tato práce se zaměřuje na procesní aspekty řešení sporů v rámci Mezinárodní obchodní organizace (WTO), Mezinárodního centra pro řešení sporů z investic (ICSID) a Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Každá z těchto tří organizací má svou zvláštní procesní úpravu řešení sporů, která se zároveň odlišuje od práva mezinárodního obchodu tím, že alespoň jednou stranou sporu je stát. WTO jsem si vybrala z toho důvodu, že upravuje spory na mezistátní úrovni, vzniklé ze všech dohod WTO mezi všemi členy WTO, což ho činí největší (a dodejme, že také velmi efektivní) platformou k řešení sporů v celosvětovém měřítku. ICSID je zase první a nejpopulárnější smíšenou arbitráží, která umožnila nestátním aktérům vystupovat v řízení jako strana sporu. A konečně NAFTA, i když na hmotněprávní úrovni doplňuje právo WTO, tak na procesněprávní úrovni mu konkuruje, což ji činí zajímavou pro účel této práce. Skoro každý mechanismus umožňuje začít řešit spory...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO s přihlédnutím k výkonu rozhodnutí
Machátová, Mariana ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit systém, jakým jsou řešeny spory vznikající mezi členskými státy WTO. Zaměřuje se na finální fázi tohoto procesu, tedy implementaci rozhodnutí a vynucení této implementace. Cílem je odpovědět na otázku, zda je způsob vynucování implementace efektivní a úspěšný, respektive, zda má nějaké nedostatky. Současně práce nabízí varianty možných řešení těchto nedostatků. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních částech popisuje funkci Světové obchodní organizace a ozřejmuje nutnost systému, který slouží k řešení sporů a také principy, na kterých je tento systém postaven. Dále jsou podrobně popsány činnosti jednotlivých orgánů podílejících se na vydání konečných rozhodnutí sporů. Ve třech následujících kapitolách je pak analyzován samotný proces řízení upravený v Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU), jeho jednotlivé fáze a činnost zúčastněných osob, kterými jsou nejen strany sporu, ale i třetí strany a orgány WTO. Procesu implementace rozhodnutí a případnému vynucení implementace prostřednictvím institutu vyrovnání nebo pomocí suspendováním koncesí je věnována čtvrtá a pátá kapitola této práce. Stěžejní část práce je obsažena v šesté kapitole, ve které jsou zanalyzována jednotlivá úskalí závěrečné procesní fáze řízení, tedy problémy, se kterými se členské...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Honzíková, Veronika ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Řešení sporů v rámci WTO Veronika Honzíková Abstrakt Mechanismus řešení sporů v rámci WTO představuje výrazné zlepšení ve srovnání s předcházejícím systémem GATTu 1947. Zároveň je ovšem považován za jeho nástupce. Mechanismus řešení sporů v rámci GATT 1947 měl mnoho nedostatků, které vyústily v potřebu reformy. Řízení nerespektovalo zásadu kontradiktornosti a každý člen orgánu pro řešení sporu měl během přijímání nálezů právo veta. Členové si byli vědomi těchto nedostatků a dohodli se na novém mechanismu řešení sporů během Uruguayského kola jednání. Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Systém zůstává systémem mezistátním a jeho využití je umožněno pouze členům, tedy státům a autonomním oblastem, a ne jednotlivcům nebo společnostem. Nový způsob řešení sporů respektuje zásady kontradiktornosti a současně umožňuje stranám vybrat si mezi tímto standardním procesem, kterým se zabývá z velké části Ujednání, a zvláštními způsoby jako jsou dobré služby, smírčí řízení, zprostředkování a arbitráží. Mechanismus je sjednocen a stal se více soudním. Jeho výlučný charakter znamená přednost před státními mechanismy a posiluje multilateralismus. Řešení sporů v rámci WTO je spravováno orgánem pro řešení sporů, složeným ze všech členů WTO. Tento orgán ovšem...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Mašková, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Štěrbová, Ludmila (oponent)
Cílem diplomové práce je představení a zhodnocení současného systému řešení sporů uplatňovaného na poli Světové obchodní organizace, a to zejména s ohledem na jeho efektivitu. V teoretické části práce dochází nejprve k přiblížení historického vývoje mechanismu pro rozhodování mezinárodních obchodních sporů a k porovnání současného systému WTO s jeho předchůdcem na podkladě dohody GATT. Následně jsou představena jednotlivá stádia, kterými spor v rámci mechanismu WTO prochází. V praktické části práce pak dochází k označení konkrétních nedostatků a problémů, které jsou se systémem nejčastěji spojovány, a to vždy za pomoci konkrétních příkladů z rozhodovací praxe WTO. V reakci na uvedené problémy pak závěrečná kapitola předkládá některé návrhy na reformu stávajícího systému.
|
|
|
The role of the Senkaku (Diaoyu) islands dispute in Sino-Japanese relations
Burešová, Hana ; Garlick, Jeremy Alan (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Ostrovy Senkaku/Diaoyu jsou skupinou neobydlených skal ve Východočínském moři. Spor o územní svrchovanost mezi Čínou a Japonskem nad nimi otevřeně propuknul po zveřejnění zprávy p velkých nalezištích ropy a zemního plynu v oblasti sporných vod. Spor je také spojen s překrývajícími se ekonomickými zónami a do dnešního dne ještě stále nebyl vyřešen. Tato práce se zabývá právními nároky Japonska, Číny a Tchaj-wanu, událostmi spojenými se sporem a jejich dopadem na Japonsko-Čínské vztahy, vývojem sporu v posledních letech a prospekty jeho zdárného rozřešení.
|
|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Martinec, Tomáš ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Diplomová práce "Řešení sporů v rámci WTO" se zabývá otázkou přímého účinku práva Světové obchodní organizace ve vztahu k možnosti soukromých subjektů domáhat se náhrady škody v případě, že v důsledku porušení pravidel WTO ze strany vlády jejich státu budou právě oni zasaženi odvetnými opatřeními dotčeného státu. V této souvislosti práce porovnává přístup Spojených států amerických a Evropské unie k dané otázce a s ohledem na to, že v rámci EU prošla tato otázka určitým judikaturním vývojem, práce rovněž analyzuje tuto judikaturu a její závěry. Tato diplomová práce je strukturována do dvou základních částí. V první z nich práce představí řízení před Orgánem pro řešení sporů a jeho úpravu v Ujednání o řešení sporů, přičemž se zaměří na jednotlivé fáze celého procesu obdobného soudnímu řízení a ukáže roli jednotlivých subjektů v rámci tohoto řízení. Tato první část je rozdělena do tří kapitol - první, zabývající se subjekty řízení, druhou, pojednávající o fázích řízení před Orgánem pro řešení sporů, a třetí, která se soustředí na fázi implementace těchto rozhodnutí a slouží rovněž jako pomyslný most k druhé části této diplomové práce. Právě druhá část pak pojednává o možnostech vnitrostátních subjektů domáhat se náhrady škody v případě, že proces implementace rozhodnutí není ze strany státu, jehož...
|
host ::
RSS.